| 1 | Saul pak také přivolil k usmrcení jeho. I přišlo v ten čas veliké protivenství na církev, kteráž byla v Jeruzalémě, a všickni se rozprchli po krajinách Judských a Samařských, kromě apoštolů. |
| 2 | I pochovali Štěpána muži pobožní, a plakali velmi nad ním. |
| 3 | Saul pak hubil církev, do domů vcházeje, a jímaje muže i ženy, dával je do žaláře. |
| 4 | Ti pak, kteříž se byli rozprchli, chodili, kážíce slovo Boží. |
| 5 | A Filip všed do města Samaří, kázal jim Krista. |
| 6 | I pozorovali zástupové s pilností jednomyslně toho, což se pravilo od Filipa, slyšíce a vidouce divy, kteréž činil. |
| 7 | Nebo duchové nečistí z mnohých, kteříž je měli, křičíce hlasem velikým, vycházeli, a mnozí šlakem poražení a kulhaví uzdraveni jsou. |
| 8 | A stala se radost veliká v tom městě. |
| 9 | Muž pak nějaký, jménem Šimon, před tím v tom městě čáry provodil, a lid Samařský mámil, pravě se býti nějakým velikým. |
| 10 | Na něhož pozor měli všickni, od nejmenšího až do největšího, říkajíce: Tentoť jest Boží moc veliká. |
| 11 | Pozor pak měli na něho, protože je za mnohý čas mámil svými čáry. |
| 12 | A když, uvěřivše Filipovi zvěstujícímu o království Božím a o jménu Ježíše Krista, křtili se muži i ženy, |
| 13 | Tedy i ten Šimon také uvěřil, a pokřtěn byv, přídržel se Filipa, a vida zázraky a moci veliké činěné, děsil se. |
| 14 | Uslyšavše pak v Jeruzalémě apoštolé, že by Samaří přijala slovo Boží, poslali k nim Petra a Jana. |
| 15 | Kteříž přišedše k nim, modlili se za ně, aby přijali Ducha svatého. |
| 16 | (Nebo ještě byl na žádného z nich nesstoupil, ale pokřtěni toliko byli ve jménu Pána Ježíše.) |
| 17 | Tedy vzkládali na ně ruce, a oni přijali Ducha svatého. |
| 18 | I uzřev Šimon, že skrze vzkládání rukou apoštolských dává se Duch svatý, přinesl jim peníze, |
| 19 | Řka: Dejte i mně tu moc, ať, na kohož bych koli vzložil ruce, přijme Ducha svatého. |
| 20 | I řekl k němu Petr: Peníze tvé buďtež s tebou na zatracení, protože jsi se domníval, že by dar Boží mohl býti zjednán za peníze. |
| 21 | Nemáš dílu ani losu v této věci; nebo srdce tvé není upřímé před Bohem. |
| 22 | Protož čiň pokání z této své nešlechetnosti, a pros Boha, zda by odpuštěno bylo tobě to myšlení srdce tvého. |
| 23 | Nebo v žluči hořkosti a v svazku nepravosti tebe býti vidím. |
| 24 | I odpověděv Šimon, řekl: Modltež vy se za mne Pánu, aby na mne nepřišlo něco z těch věcí, kteréž jste mluvili. |
| 25 | Oni pak osvědčovavše a mluvivše slovo Páně, navrátili se do Jeruzaléma, a ve mnohých městečkách Samaritánských kázali evangelium. |
| 26 | V tom anděl Páně mluvil k Filipovi, řka: Vstaň a jdi ku polední straně na cestu, kteráž vede od Jeruzaléma do města Gázy, kteréž jest pusté. |
| 27 | A on vstav, i šel. A aj, muž Mouřenín, kleštěnec, komorník královny Mouřenínské Kandáces, kterýž vládl všemi poklady jejími, a byl přijel do Jeruzaléma, aby se modlil, |
| 28 | Již se navracoval zase, sedě na voze svém, a četl Izaiáše proroka. |
| 29 | I řekl Duch k Filipovi: Přistup a přiviň se k vozu tomu. |
| 30 | A přiběh Filip, slyšel jej, an čte Izaiáše proroka. I řekl: Rozumíš-liž, co čteš? |
| 31 | A on řekl: Kterakž bych mohl rozuměti, leč by mi kdo vyložil? I prosil Filipa, aby vstoupil na vůz, a seděl s ním. |
| 32 | Místo pak toho Písma, kteréž četl, toto bylo: Jako ovce k zabití veden jest, a jako beránek němý před tím, kdož jej střiže, tak neotevřel úst svých. |
| 33 | V ponížení jeho odsouzení jeho vyhlazeno jest, rod pak jeho kdo vypraví, ačkoli zahlazen byl z země život jeho? |
| 34 | A odpovídaje komorník Filipovi, dí: Prosím tebe, o kom toto mluví prorok? Sám-li o sobě, čili o někom jiném? |
| 35 | Tedy otevřev Filip ústa svá, a počav od toho Písma, zvěstoval jemu Ježíše. |
| 36 | A když jeli cestou, přijeli k jedné vodě. I řekl komorník: Aj, teď voda. Proč nemám býti pokřtěn? |
| 37 | I řekl Filip: Věříš-li celým srdcem, slušíť. A on odpověděv, řekl: Věřím, že Ježíš Kristus jest Syn Boží. |
| 38 | I rozkázal státi vozu, a sstoupili oba do vody, i Filip i komorník. I pokřtil ho. |
| 39 | A když vystoupili z vody, Duch Páně pochopil Filipa, a neviděl ho více komorník; i jel cestou svou, raduje se. |
| 40 | Filip pak nalezen jest v Azotu; a chodě, kázal evangelium všem městům, až přišel do Cesaree. |
