| 1 | Protož nemůžeš se vymluviti, ó člověče každý, potupuje jiného. Nebo tím, že jiného potupuješ, sám sebe odsuzuješ, poněvadž totéž činíš, což na jiném tupíš. |
| 2 | Vímeť zajisté, že soud Boží jest podle pravdy proti těm, kteříž takové věci činí. |
| 3 | Zdali se domníváš, ó člověče, jenž soudíš ty, kdož takové věci činí, a sám totéž čině, že ty ujdeš soudu Božího? |
| 4 | Čili bohatstvím dobrotivosti jeho a snášelivosti i dlouhočekání pohrdáš, nevěda, že dobrotivost Boží ku pokání tebe vede? |
| 5 | Ale podle tvrdosti své a srdce nekajícího shromažďuješ sobě hněv ke dni hněvu a zjevení spravedlivého soudu Božího, |
| 6 | Kterýž odplatí jednomu každému podle skutků jeho, |
| 7 | Těm zajisté, kteříž trvajíce v dobrém skutku, slávy a cti a nesmrtelnosti hledají, životem věčným, |
| 8 | Těm pak, kteříž jsou svárliví a pravdě nepovolují, ale povolují nepravosti, prchlivostí a hněvem, |
| 9 | Trápením a úzkostí, a to každé duši člověka činícího zlé, i Žida předně, a též i Řeka. |
| 10 | Ale slávu a čest a pokoj dá každému, kdož činí dobré, i Židu předně, a též i Řeku. |
| 11 | Neboť není přijímání osob u Boha. |
| 12 | Kteřížkoli zajisté bez Zákona hřešili, bez Zákona i zahynou; a kteřížkoli pod Zákonem byvše hřešili, skrze Zákon odsouzeni budou, |
| 13 | (Nebo ne ti, jenž slyší Zákon, spravedlivi jsou před Bohem, ale činitelé Zákona spravedlivi budou. |
| 14 | Nebo když pohané Zákona nemajíce, od přirození činí to, což přikazuje Zákon, takoví Zákona nemajíce, sami sobě zákonem jsou, |
| 15 | Kteřížto ukazují dílo Zákona napsané na srdcích svých, když jim to osvědčuje svědomí jejich i myšlení, kteráž se vespolek obviňují, anebo také vymlouvají.) |
| 16 | V ten den, kdyžto souditi bude Bůh tajné věci lidské, podle evangelium mého skrze Jezukrista. |
| 17 | Aj, ty sloveš Žid, a spoléháš na Zákon, a chlubíš se Bohem, |
| 18 | A znáš vůli jeho, a rozeznáváš, co sluší neb nesluší, naučen jsa z Zákona, |
| 19 | A za to máš, že jsi ty vůdcím slepých, světlem těch, kteříž jsou ve tmě, |
| 20 | Ředitelem nemoudrých, učitelem nemluvňat, majícím formu umění a pravdy v Zákoně. |
| 21 | Kterakž tedy jiného uče, sám sebe neučíš? Vyhlašuje, že nemá kradeno býti, sám kradeš? |
| 22 | Pravě: Nezcizoložíš, a cizoložství pácháš? V ohavnosti maje modly, svatokrádeže se dopouštíš? |
| 23 | Zákonem se chlubě, přestupováním Zákona Bohu neúctu činíš? |
| 24 | Nebo jméno Boží pro vás v porouhání jest mezi pohany, jakož psáno jest. |
| 25 | Obřezáníť zajisté prospěje, budeš-li Zákon plniti; pakli budeš přestupitelem Zákona, obřezání tvé učiněno jest neobřezáním. |
| 26 | A protož jestližeť by neobřízka ostříhala práv Zákona, zdaliž nebude počtena neobřízka jejich za obřízku? |
| 27 | A odsoudí ti, kteříž jsou z přirození neobřízka, zachovávajíce Zákon, tebe, kterýž pod literou a obřízkou přestupník jsi Zákona? |
| 28 | Nebo ne ten jest pravý Žid, kterýž jest zjevně Židem; aniž to jest pravé obřezání, kteréž bývá zjevně na těle; |
| 29 | Ale ten jest pravý Žid, kterýžto vnitř jest Židem, a to jest pravé obřezání, kteréž jest srdečné v duchu, a ne podle litery; jehožto chvála ne z lidí jest, ale z Boha. |
