| 1 | A protož neníť již žádného odsouzení těm, kteříž jsou v Kristu Ježíši, totiž nechodícím podle těla, ale podle Ducha. |
| 2 | Nebo zákon Ducha života v Kristu Ježíši, vysvobodil mne od zákona hřícha a smrti. |
| 3 | Nebo seč nemohl býti Zákon, byv mdlý pro tělo, Bůh poslav Syna svého v podobnosti těla hřícha, a to příčinou hřícha, odsoudil hřích na těle, |
| 4 | Aby spravedlnost Zákona vyplněna byla v nás, kteříž nechodíme podle těla, ale podle Ducha. |
| 5 | Ti zajisté, kteříž jsou podle těla živi, chutnají to, což jest těla, ale ti, kteříž jsou živi podle Ducha, oblibují to, což jest Ducha. |
| 6 | Nebo smýšlení těla jest smrt, smýšlení pak Ducha život a pokoj, |
| 7 | Protože smýšlení těla jest nepřátelské Bohu; nebo Zákonu Božímu není poddáno, a aniž hned může býti. |
| 8 | Protož ti, kteříž jsou v těle, Bohu se líbiti nemohou. |
| 9 | Vy pak nejste v těle, ale v Duchu, poněvadž Duch Boží přebývá v vás. Jestližeť pak kdo Ducha Kristova nemá, tenť není jeho. |
| 10 | A jest-liť Kristus v vás, tedy ač tělo umrtveno jest pro hřích, však duch živ jest pro spravedlnost. |
| 11 | Jestližeť pak Duch toho, kterýž vzkřísil Ježíše z mrtvých, přebývá v vás, ten, kterýž vzkřísil Krista z mrtvých, obživí i smrtelná těla vaše, pro přebývajícího Ducha jeho v vás. |
| 12 | A takž tedy, bratří, dlužníciť jsme ne tělu, abychom podle těla živi byli. |
| 13 | Nebo budete-li podle těla živi, zemřete; pakli byste Duchem skutky těla mrtvili, živi budete. |
| 14 | Nebo kteřížkoli Duchem Božím vedeni bývají, ti jsou synové Boží. |
| 15 | Nepřijali jste zajisté Ducha služby opět k bázni, ale přijali jste Ducha synovství, v němžto voláme Abba, totiž Otče. |
| 16 | A tenť Duch osvědčuje duchu našemu, že jsme synové Boží. |
| 17 | A jestliže synové, tedy i dědicové, dědicové zajisté Boží, spolu pak dědicové Kristovi, však tak, jestliže spolu s ním trpíme, abychom spolu i oslaveni byli. |
| 18 | Nebo tak za to mám, že nejsou rovná utrpení nynější oné budoucí slávě, kteráž se zjeviti má na nás. |
| 19 | Nebo pečlivé očekávání všeho stvoření očekává žádostivého zjevení synů Božích. |
| 20 | Marnosti zajisté poddáno jest stvoření, nechtě, ale pro toho, kterýž je poddal, |
| 21 | V naději, že i ono vysvobozeno bude od služby porušení a přivedeno v svobodu slávy synů Božích. |
| 22 | Nebo víme, že všecko stvoření spolu lká a spolu ku porodu pracuje až posavad, |
| 23 | A netoliko ono, ale i my, prvotiny Ducha mající, i myť také sami v sobě lkáme, zvolení synů Božích očekávajíce, a tak vykoupení těla našeho. |
| 24 | Nebo nadějí spaseni jsme. Naděje pak, kteráž se vidí, není naděje. Nebo což kdo vidí, proč by se toho nadál? |
| 25 | Pakli čehož nevidíme, toho se nadějeme, tedy toho skrze trpělivost očekáváme. |
| 26 | Ano také i Duch svatý pomocen jest mdlobám našim. Nebo zač bychom se měli modliti, jakž by náleželo, nevíme, ale ten Duch prosí za nás lkáními nevypravitelnými. |
| 27 | Ten pak, kterýž jest zpytatel srdcí, zná, jaký by byl smysl Ducha, že podle Boha prosí za svaté. |
| 28 | Vímeť pak, že milujícím Boha všecky věci napomáhají k dobrému, totiž těm, kteříž podle uložení jeho povoláni jsou. |
| 29 | Nebo kteréž předzvěděl, ty i předzřídil, aby byli připodobněni obrazu Syna jeho, aby tak on byl prvorozený mezi mnohými bratřími. |
| 30 | Kteréž pak předzřídil, těch i povolal, a kterýchž povolal, ty i ospravedlnil, a kteréž ospravedlnil, ty i oslavil. |
| 31 | Což tedy díme k tomu? Kdyžť jest Bůh s námi, i kdo proti nám? |
| 32 | Kterýž ani vlastnímu Synu svému neodpustil, ale za nás za všecky vydal jej, i kterakž by tedy nám s ním všech věcí nedal? |
| 33 | Kdo bude žalovati na vyvolené Boží? Bůh jest, jenž ospravedlňuje. |
| 34 | Kdo jest, ješto by je odsoudil? Kristus jest, kterýž umřel za ně, nýbrž i z mrtvých vstal, a kterýž i na pravici Boží jest, kterýž také i oroduje za nás. |
| 35 | A protož kdo nás odloučí od lásky Kristovy? Zdali zarmoucení, aneb úzkost, nebo protivenství? Zdali hlad, čili nahota? Zdali nebezpečenství, čili meč? |
| 36 | Jakož psáno jest: Pro tebe mrtveni býváme celý den, jmíni jsme jako ovce oddané k zabití. |
| 37 | Ale v tom ve všem udatně vítězíme, skrze toho, kterýž nás zamiloval. |
| 38 | Jist jsem zajisté, že ani smrt, ani život, ani andělé, ani knížatstvo, ani mocnosti, ani nastávající věci, ani budoucí, |
| 39 | Ani vysokost, ani hlubokost, ani kterékoli jiné stvoření, nebude moci nás odloučiti od lásky Boží, kteráž jest v Kristu Ježíši, Pánu našem. |
