| 1 | O duchovních pak dařích, bratří, nechci, abyste nevěděli. |
| 2 | Víte, že jste byli pohané, kteříž k modlám němým, jakž jste bývali vedeni, tak jste chodili. |
| 3 | Protož známoť vám činím, že žádný v Duchu Božím mluvě, nezlořečí Pánu Ježíši, a žádný nemůže říci Pán Ježíš, jediné v Duchu svatém. |
| 4 | Rozdílníť pak darové jsou, ale tentýž Duch, |
| 5 | A rozdílná jsou přisluhování, ale tentýž Pán, |
| 6 | A rozdílné jsou moci, ale tentýž Bůh, jenžto působí všecko ve všech. |
| 7 | Jednomu pak každému dáno bývá zjevení Ducha k užitku. |
| 8 | Nebo někomu dána bývá skrze Ducha řeč moudrosti, jinému pak řeč umění podle téhož Ducha, |
| 9 | Jinému víra v témž Duchu, jinému darové uzdravování v jednostejném Duchu, |
| 10 | Někomu divů činění, jinému proroctví, jinému rozeznání duchů, jinému rozličnost jazyků, jinému vykládání jazyků. |
| 11 | Ale to vše působí jeden a týž Duch, rozděluje jednomu každému obzvláštně, jakž ráčí. |
| 12 | Nebo jakož tělo jedno jest a mnoho má údů, ale všickni ti jednoho těla údové, mnozí jsouce, však jedno tělo jsou: tak i Kristus. |
| 13 | Skrze jednoho zajisté Ducha my všickni v jedno tělo pokřtěni jsme, buďto Židé, buďto Řekové, buďto služebníci, nebo svobodní, a všickni v jeden duch zapojeni jsme. |
| 14 | Nebo tělo není jeden úd, ale mnozí. |
| 15 | Dí-li noha: Poněvadž nejsem rukou, nejsem z těla, zdaliž proto není z těla? |
| 16 | A dí-li ucho: Když nejsem oko, nejsem z těla, zdaliž proto není z těla? |
| 17 | Jestliže všecko tělo jest oko, kde pak bude sluch? Pakli všecko tělo jest sluch, kde povonění? |
| 18 | Ale zřídil Bůh údy jeden každý z nich v těle, tak jakž jest on chtěl. |
| 19 | Nebo kdyby byli všickni údové jeden úd, kde by bylo tělo? |
| 20 | Ale nyní mnozí údové jsou, však jedno tělo. |
| 21 | A tak nemůžť oko říci ruce: Nepotřebí mi tebe, anebo opět hlava nohám: Nepotřebuji vás. |
| 22 | Nýbrž mnohem více údové, kteříž se zdadí nejmdlejší v těle býti, potřební jsou. |
| 23 | A kteréž máme za nejméně ctihodné údy v těle, ty větší ctí přistíráme; a nezdobní údové naši hojnější ozdobu mají, |
| 24 | Ozdobní pak údové naši toho nepotřebují. Ale Bůh tak způsobil tělo, poslednějšímu dav hojnější poctu, |
| 25 | Aby nebyla nesvornost v těle, ale aby údové jedni o druhé vespolek pečovali |
| 26 | A protož jestliže trpí co jeden úd, spolu s ním trpí všickni údové; pakli jest v slávě jeden úd, radují se spolu s ním všickni údové. |
| 27 | Vy pak jste tělo Kristovo, a údové z částky. |
| 28 | A některé zajisté postavil Bůh v církvi nejprv apoštoly, druhé proroky, třetí učitele, potom moci, potom ty, kteří mají dary uzdravování, pomocníky, správce jiných, rozličnost jazyků mající. |
| 29 | Zdaliž jsou všickni apoštolé? Zdali všickni proroci? Zdali všickni učitelé? Zdali všickni divy činí? |
| 30 | Zdali všickni mají dary k uzdravování? Zdali všickni jazyky rozličnými mluví? Zdali všickni vykládají? |
| 31 | Snažujtež se pak dojíti darů lepších, a ještěť vyšší cestu vám ukáži. |
