| 1 | Ó nemoudří Galatští, kdož jest vás tak zmámil, abyste nebyli povolni pravdě, kterýmž před očima Ježíš Kristus prve byl vypsán a mezi vámi ukřižován? |
| 2 | Toto bych jen rád chtěl zvěděti od vás, z skutků-li Zákona Ducha svatého jste přijali, čili z slyšení víry? |
| 3 | Tak nemoudří jste? Počavše Duchem, již nyní tělem konáte? |
| 4 | Tak mnoho trpěli jste nadarmo? A ještě nadarmo-li. |
| 5 | Ten tedy, kterýž vám dává Ducha svatého a činí divy mezi vámi, z skutků-li Zákona to činí, čili z slyšení víry? |
| 6 | Jako Abraham uvěřil Bohu, a počteno jemu to k spravedlnosti. |
| 7 | A tak vidíte, že ti, kteříž jsou z víry, ti jsou synové Abrahamovi. |
| 8 | Předzvěděvši pak Písmo, že z víry ospravedlňuje pohany Bůh, předpovědělo Abrahamovi: Že v tobě budou požehnáni všickni národové. |
| 9 | A tak ti, kteříž jsou z víry, docházejí požehnání s věrným Abrahamem. |
| 10 | Kteříž pak koli z skutků Zákona jsou, pod zlořečenstvím jsou. Nebo psáno jest: Zlořečený každý, kdož nezůstává ve všem, což jest psáno v knihách Zákona, aby to plnil. |
| 11 | A že z Zákona nebývá žádný ospravedlněn před Bohem, zjevné jest, nebo spravedlivý z víry živ bude. |
| 12 | Zákon pak není z víry, ale ten člověk, kterýž by plnil ta přikázání, živ bude v nich. |
| 13 | Ale vykoupilť jest nás Kristus z zlořečenství Zákona, učiněn byv pro nás zlořečenstvím, (nebo psáno jest: Zlořečený každý, kdož visí na dřevě), |
| 14 | Aby na pohany požehnání Abrahamovo přišlo v Kristu Ježíši a abychom zaslíbení Ducha svatého přijali skrze víru. |
| 15 | Bratří, po lidsku pravím: Však utvrzené některého člověka smlouvy žádný neruší, aniž k ní kdo něco přidává. |
| 16 | Abrahamovi pak učiněna jsou zaslíbení, i semeni jeho. Nedí: A semenům, jako by o mnohých mluvil, ale jako o jednom: A semenu tvému, jenž jest Kristus. |
| 17 | Totoť pak pravím: Že smlouvy prve od Boha stvrzené, vztahující se k Kristu, Zákon, kterýž po čtyřech stech a po třidcíti letech začal se, nevyprazdňuje, tak aby slib Boží v nic obrátil. |
| 18 | Nebo jestližeť z Zákona pochází dědictví, tedy již ne z zaslíbení. Ale Abrahamovi skrze zaslíbení daroval jest Bůh dědictví. |
| 19 | Což pak Zákon? Pro přestupování ustanoven jest, dokudž by nepřišlo to símě, jemuž se stalo zaslíbení, způsobený skrze anděly v ruce prostředníka. |
| 20 | Ale prostředník není jednoho, Bůh pak jeden jest. |
| 21 | Tedy Zákon jest proti slibům Božím? Odstup to. Nebo kdyby byl Zákon dán, kterýž by mohl obživiti, jistě z Zákona byla by spravedlnost. |
| 22 | Ale zavřelo Písmo všecky pod hřích, aby zaslíbení z víry Jezukristovy dáno bylo věřícím. |
| 23 | Prve pak, nežli přišla víra, pod Zákonem byli jsme ostříháni, zavříni jsouce k té víře, kteráž potom měla zjevena býti. |
| 24 | A tak Zákon pěstounem naším byl k Kristu, abychom z víry ospravedlněni byli. |
| 25 | Ale když přišla víra, již nejsme pod pěstounem. |
| 26 | Všickni zajisté vy synové Boží jste v Kristu Ježíši skrze víru. |
| 27 | Nebo kteřížkoli v Krista pokřtěni jste, Krista jste oblékli. |
| 28 | Neníť ani Žid, ani Řek, ani slouha, ani svobodný, ani muž, ani žena. Nebo všickni vy jedno jste v Kristu Ježíši. |
| 29 | A když Kristovi jste, tedy símě Abrahamovo jste, a podle zaslíbení dědicové. |
