| 1 | Častokrát a rozličnými způsoby mluvíval někdy Bůh otcům skrze proroky, v těchto pak posledních dnech mluvil nám skrze Syna svého, |
| 2 | Kteréhož ustanovil dědicem všeho, skrze něhož i věky učinil. |
| 3 | Kterýžto jsa blesk slávy, a obraz osoby jeho, a zdržuje všecko slovem mocnosti své, očištění hříchů našich skrze sebe samého učiniv, posadil se na pravici velebnosti na výsostech, |
| 4 | Tím důstojnější nad anděly učiněn, čím vyvýšenější nad ně jméno dědičně obdržel. |
| 5 | Nebo kterému kdy z andělů řekl: Syn můj jsi ty, já dnes zplodil jsem tebe? A opět: Já budu jemu Otcem, a on mi bude Synem? |
| 6 | A opět, když uvodí prvorozeného na okršlek země, dí: A klanějte se jemu všickni andělé Boží. |
| 7 | A o andělích zajisté dí: Kterýž činí anděly své duchy, a služebníky své plamen ohně; |
| 8 | Ale k Synu dí: Stolice tvá, ó Bože, trvá na věky věků, berla pravosti jestiť berla království tvého. |
| 9 | Miloval jsi spravedlnost, a nenáviděl jsi nepravosti, protož pomazal tebe, ó Bože, Bůh tvůj olejem veselé nad spoluúčastníky tvé. |
| 10 | A opět:Ty, Pane, na počátku založil jsi zemi, a díla rukou tvých jsouť nebesa. |
| 11 | Onať pominou, ty pak zůstáváš; a všecka jako roucho zvetšejí, |
| 12 | A jako oděv svineš je, i budouť změněna. Ale ty jsi vždycky tentýž, a léta tvá nikdy nepřestanou. |
| 13 | A kterému kdy z andělů řekl: Seď na pravici mé, dokavadž nepoložím nepřátel tvých za podnože noh tvých? |
| 14 | Zdaliž všickni nejsou služební duchové, kteříž posíláni bývají k službě pro ty, jenž mají dědičně obdržeti spasení? |
