| 1 | Bratří moji, nepřipojujtež přijímání osob k víře slavného Pána našeho Jezukrista. |
| 2 | Nebo kdyby přišel do shromáždění vašeho muž, maje prsten zlatý, v drahém rouše, a všel by také i chudý v chaterném oděvu, |
| 3 | A popatřili byste k tomu, jenž drahé roucho má, a řekli byste jemu: Ty sedni tuto pěkně; chudému pak řekli byste: Ty stůj tamto, aneb sedni tuto, pod podnoží noh mých; |
| 4 | Zdaliž jste již neučinili rozdílu mezi sebou a učiněni jste rozeznavatelé v myšleních zlých? |
| 5 | Slyšte, bratří moji milí, zdaliž Bůh nevyvolil chudých na tomto světě, aby bohatí byli u víře a dědicové království, kteréž zaslíbil těm, jenž jej milují? |
| 6 | Ale vy jste neuctili chudého. Zdaliž ne ti, jenž bohatí jsou, mocí utiskují vás, a oniť vás i k soudům přivozují? |
| 7 | Zdali oni nerouhají se tomu slavnému jménu, kteréž vzýváno jest nad vámi? |
| 8 | Jestliže pak plníte Zákon královský podle Písem: Milovati budeš bližního svého, jako sebe samého, dobře činíte. |
| 9 | Pakli osoby přijímáte, hřešíte, a Zákon vás tresce jako přestupníky. |
| 10 | Nebo kdo by koli celého Zákona ostříhal, přestoupil by pak v jediném, učiněn jest všemi vinen. |
| 11 | Ten zajisté, kterýž řekl: Nesesmilníš, takéť jest řekl: Nezabiješ. Pakli bys nesesmilnil, ale zabil bys, učiněn jsi přestupníkem Zákona. |
| 12 | Tak mluvte a tak čiňte, jakožto ti, kteříž podle zákona svobody souzeni býti máte. |
| 13 | Nebo odsouzení bez milosrdenství stane se tomu, kdož nečiní milosrdenství, ale chlubíť se milosrdenstvím proti odsudku. |
| 14 | Co prospěje, bratří moji, praví-li se kdo víru míti, a nemá-li skutků? Zdaliž jej ta víra může spasiti? |
| 15 | A kdyby bratr neb sestra neodění byli, a opuštění z strany každodenního pokrmu, |
| 16 | Řekl by pak jim někdo z vás: Jděte v pokoji a zhřejte se, a najezte se, avšak nedali byste jim potřeby tělesné, což to platno bude? |
| 17 | Takž i víra, nemá-li skutků, mrtváť jest sama v sobě. |
| 18 | Ale dí někdo: Ty víru máš, a já mám skutky. Ukažiž ty mi víru svou z skutků svých, a jáť tobě ukáži víru svou z skutků svých. |
| 19 | Ty věříš, že jest jeden Bůh. Dobře činíš. I ďáblovéť tomu věří, avšak třesou se. |
| 20 | Ale chceš-liž věděti, ó člověče marný, že víra bez skutků jest mrtvá? |
| 21 | Abraham otec náš zdali ne z skutků ospravedlněn jest, obětovav syna svého Izáka na oltář? |
| 22 | Vidíš-li, že víra napomáhala skutkům jeho a z skutků víra dokonalá byla? |
| 23 | A tak naplněno jest Písmo, řkoucí: I uvěřil Abraham Bohu, a počteno jest jemu to za spravedlnost, a přítelem Božím nazván jest. |
| 24 | Vidíte-liž tedy, že z skutků ospravedlněn bývá člověk a ne z víry toliko? |
| 25 | Též podobně i Raab nevěstka zdali ne z skutků ospravedlněna jest, přijavši posly a jinou cestou pryč je vypustivši? |
| 26 | Nebo jakož tělo bez duše jest mrtvé, takť i víra bez skutků jest mrtvá. |
